O vzdělání

Proč by manažeři měli rozumět Platónovi?

Nedávno jsem hovořil s člověkem s manažerskými ambicemi, který mě přesvědčoval, že jakákoliv manažerská školení jsou v dnešní době bez rozdílu čistý podvod. Vždyť o tom, jaké by měl mít manažer vlastnosti a dovednosti, bylo napsáno tisíce knih a stačí pouze umět číst.

Jistě, vše je jasné, srozumitelné, popsané, tak proč se k tomu znovu vracet? Pokud bychom se drželi stejné logiky, stačilo by žákům autoškoly pročíst pravidla silničního provozu, naučit se nazpaměť manuál k autu a mohli by se směle vydat na cestu. Asi si všichni umíme představit, jak by to dopadlo. A v neposlední řadě, mnoho řidičů prošlo úspěšně autoškolou, a přesto jsou špatnými řidiči, mnoho manažerů prošlo manažerským školením, a přesto si nevedou v této disciplíně příliš dobře. Proto je třeba stále otevírat tolik známá témata a ptát se manažerů, zda opravdu chápou podstatu, nebo se pouze schovávají za citace odborných pouček (v lepším případě).

Jaká je zásadní manažerská kompetence?

Jednoduchou odpověď nám kupodivu neposkytuje ani tak moderní manažerská literatura jako opomíjená stará a dobrá řecká filozofie (resp. nás může k nalezení odpovědi velmi inspirovat). Mnozí z vás si jistě vzpomenou na podobenství o jeskyni od autora, jehož vlastní jméno bylo Aristoklés, my ho však známe jako Platóna. Otroci připoutaní v jeskyni vidí pouze odrazy a stíny předmětů, které jsou za nimi a které osvětluje oheň. Protože vlastní předměty ani oheň nevidí, vnímají stíny a odrazy jako nezpochybnitelnou realitu a pravdu. Stejně tak je jeskyně pro ně celým představitelným světem. Jeden z těchto otroků se dostane po strastiplné cestě ven z jeskyně a uvidí opravdový svět. Když se vrátí zpět a vypráví o tom ostatním, nikdo mu nevěří. Kam byste do tohoto podobenství zasadili moderního manažera?

(Ne)kritické vnímání světa

Otroci v temné jeskyni, vnímající nekriticky svět okolo sebe, by mohli být dobrým příměrem pro průměrné zaměstnance. Jsou v jeskyni v podstatě spokojení, netouží po strastiplné cestě kamsi na světlo (změna může být nebezpečná). Moderní manažer by mohl být průvodcem, který má hluboké znalosti světa mimo jeskyni. Protože si je vědom, že jeho úkolem je iniciovat pozitivní změny ve společnosti a rozvíjet své kolegy, systematicky je připravuje na to, že stíny nejsou pravou realitou, a citlivě je chystá na pochod za osvícením. Postupně jim předává více informací, ověřuje si jejich pochopení a vybírá si tým, který se s ním může vydat na cestu. Pokud by všechny rovnou vyvedl z jeskyně na denní světlo (zbavil je jejich přesvědčení o světě, stereotypech, předpokladech), většina by se vyděsila a utekla zpět, byli by zcela oslepeni denním světlem. Co se stane, pokud manažer učiní zásadní rozhodnutí o změně ve firmě, aniž na to tým připraví?

MANAŽER JAKO PRŮVODCE

Manažer jako průvodce

Jestliže je tedy manažer citlivým a zkušeným průvodcem, vybere si správný tým lidí, jednoznačně jim vysvětlí svá očekávání, naučí je vše potřebné (případně spojí síly s někým, kdo je schopen to tým naučit), ověří si, že mají dostatečné znalosti a dovednosti (nejlépe ještě před cestou). Pochopitelně nemůže své lidi připravit na neočekávané situace, avšak základní znalosti a dovednosti, které jim předal, by měly být zárukou jejich úspěšného zvládnutí. Budou však znalosti a zkušenosti, které manažer svým kolegům předá, stačit na to, aby s ním vyrazili na nebezpečnou a neprobádanou cestu? Asi již tušíte, co je naprosto zásadní manažerskou kompetencí. Ano, je to schopnost budovat důvěru. Nejen uvnitř vlastního týmu, ale i napříč firmou. Bez této schopnosti jsou veškeré další manažerské dovednosti k ničemu. O tom, jak budovat v roli manažera důvěru, se v poslední době vyrojila také spousta knih. Nejde však o nic nového, objevného, co by lidstvo neznalo. Platón toto umění shrnul do čtyř základních lidských vlastností: moudrost, statečnost, uměřenost (nalézání míry), spravedlnost. Tyto základní lidské vlastnosti byste možná mohli chtít ještě doplnit například odbornými dovednostmi. Moudrost bychom mohli vnímat například jako nadání manažera pro praktické porozumění světu, schopnost nepokládat veškeré „ověřené“ informace za nezpochybnitelná fakta, jako schopnost a ochotu přemýšlet v abstraktním rámci, pokoru a vědomí, že každý z nás je jiný, má jiné životní cíle, potřeby, názory a schopnosti, a tak je s ním třeba jednat atd. Jak by řekl klasik: „Moudrost je dar, kterého se nezmocníte učením, ale bez učení se nikdy nestanete moudrým.“ Statečnost pak jako odvahu a ochotu vidět a poznávat více, oddělit se od davu, přemýšlet jinak a toto poznání využívat pro dobro své i ostatních, vyvolávat žádoucí změny a podporovat diskusi, navzdory překážkám a možná i odporu některých kolegů atd.

Co to znamená pro vás?

Na to, co výše uvedené vlastnosti znamenají konkrétně pro vás a do jaké míry jimi oplýváte, si budete muset odpovědět sami na základě poctivé sebereflexe. A tato vaše odpověď (a co s ní dále uděláte) bude mít přímý dopad na kvalitu vaší manažerské praxe. Zkuste se dále zamyslet a odpovědět si: S kým byste se raději vydali na dobrodružnou cestu do neznáma (cesta za plněním firemních cílů, která je v dnešní dynamické době plná nečekaných situací a zvratů)? S člověkem oplývajícím moudrostí, statečností, uměřeností a spravedlností, nebo s moderním manažerem, který je dle inzerátů personálních agentur charakterizován zejména dynamickou osobností, analytickým přístupem, tahem na branku při plnění cílů? A koho byste raději jako majitelé firem zaměstnali? Vaše odpověď na výše uvedenou otázku bude mít zásadní dopad na budoucnost vaší firmy.

 

Mgr. Pavel Kotek, MBA – lektor, trenér, kouč, jednatel Společnosti pro management a leadership, s.r.o.